Trek za gorilami

Trek za gorilami a setkání s nimi v jejich přirozeném prostředí je nezapomenutelným dobrodružstvím a životním zážitkem. Na světě žije dnes už jen několik set jedinců gorily horské a asi polovina z nich žije v Ugandě. Většina z nich se nachází v národním parku Bwindi, menší část pak národním parku Mgahinga v pohoří Virunga.

Pouze ve třech zemích se můžete vydat na trek za horskými gorilami, a to v Ugandě, Rwandě a Demokratické republice Kongo. Návštěvu DR Kongo nelze doporučit kvůli místní nestabilitě a nedostatečné bezpečnosti. Výhodou návštěvy goril v Ugandě je jejich tamější nejpočetnější populace, tedy i nejvíce vydávaných povolenek k jejich návštěvě. Navíc ugandské povolenky jsou o dost levnější (700 USD) než rwandské (1 500 USD). Také ubytování je v Ugandě cenově dostupnější a máte možnost zvolit stylové přírodní ubytování v pralese nebo s výhledem na prales za rozumnou cenu. Další zajímavou výhodou Ugandy je možnost kombinovat návštěvu goril s návštěvou šimpanzů v národním parku Kibali a safari za dalšími zvířaty, včetně kompletní tzv. Velké pětky. Na oplátku je třeba počítat v Ugandě s o něco delším cestováním a méně kvalitními silnicemi.

Každou výpravu za gorilami je vhodné rezervovat alespoň několik měsíců, ideálně až rok dopředu, protože o pozorování je velký zájem. Také je třeba počítat s tím, že množství turistů, kteří mohou vyrazit na setkání s gorilami v daný den, je kvůli ochraně goril omezené.

Trek za gorilami

Na trek za horskými gorilami do národního parku Bwindi se často vyráží z městečka Kisoro, branou do národního parku Mgahinga v pohoří Virunga bývá Kinigi.

Noc strávíte v ubytování poblíž vstupu do parku, vyráží se v malých skupinkách brzy ráno druhého dne, aby bylo dostatek času na vystopování goril. Do parku s vámi jde zkušený specializovaný průvodce – zaměstnanec národního parku. Ten vám také před zahájením treku poskytne potřebné a důležité informace, jak se v přítomnosti goril chovat. Průvodci také kontrolují, aby se na cestu nevydal někdo se silným nachlazením, chřipkou nebo jiným podobným onemocněním. Částečně proto, že cesta může být fyzicky náročná, ale především proto, že některá virová respirační onemocnění mohou být na gorily přenositelná a je třeba je před nimi chránit. Případné nakažení by pro ně mohlo mít fatální důsledky.

Člověk se na úvodním školení mimo jiné dozví i to, že se ke gorilám nesmí přiblížit na méně než sedm metrů, dívat se samci do očí, fotit s bleskem, jíst, pít, křičet, kýchat a další věci, co jsou nebo nejsou vhodné při setkání s gorilami.

Brzy ráno, ještě před průvodci s turisty, vyráží do lesa stopaři. Jejich úkolem je najít habituovanou gorilí skupinu a informovat o její poloze průvodce.

Potom vyráží na trek za gorilami postupně jednotlivé skupiny turistů doprovázené průvodci, rangery se zbraněmi a také místními nosiči. Ti za několik dolarů nosí turistům batohy s těžkými fotoaparáty a vodou. To je služba, kterou hodně lidí během náročného pochodu ocení.

Drtivá většina trasy vede horským deštným pralesem. Stezky jsou tmavé a vzduch dusný. V období dešťů se navíc přidávají silné srážky, které rozbahní vyšlapané stezky. Tedy, terén může být náročný a proto je třeba mít dobrou obuv a oblečení a být v rozumné kondici.

Cesta za gorilami může trvat jednu hodinu až několik hodin. Záleží na tom, kam se gorilí skupina rozhodla ten den vydat. Před vlastním setkáním s gorilami vás průvodce požádá, abyste své trekové hole a další věci zanechali poblíž, ke gorilám si můžete vzít pouze s fotoaparát. 

Standardní setkání s gorilami

Gorily, které navštívíte, žijí v jejich přirozeném prostředí v divoké přírodě, ale jsou habituované (zvyklé na lidi) a proto není nutné se setkání s nimi obávat. I tak je to ale velmi silný zážitek, když se z hustého porostu zvedne dva metry vysoký stříbrnohřbetý vůdčí samec a zrakem zkontroluje skupinu turistů nacházející se jen pár metrů od něj. Žádné mříže, sklo nebo zábrany. Jen skupina goril, která se chová i v přítomnosti lidí naprosto přirozeně. Srdce se vám v přítomnosti těchto majestátních tvorů rozbuší jako po intenzivním běhu 🙂 Takový zážitek vám z paměti hned tak nevymizí.

Nikdy se ale goril nijak nedotýkejte a to ani v případě, že ony samy přijdou do vaší bezprostřední blízkosti. V takovém případě je třeba se vždy pomalu vzdálit na několik metrů.

Poté, co s gorilami strávíte určený čas (standardně 60 minut), vrátíte se nazpět ke vstupu do parku, kde si vás opět vyzvedneme.

Během cesty pralesem za gorilami můžete uvidět další africká zvířata, ptáky a zajímavou vegetaci.

Prodloužené setkání se gorilami

V případě zájmu je možné si dobu vlastního setkání s gorilami prodloužit na čtyři hodiny. Příplatek je 800 USD, takže celková cena za osobu je 1 500 USD.

Video z treku za horskými gorilami

Na Youtube je řada videí z treku za horskými gorilami v Ugandě. My jsme pro vás vybrali jedno video z kanálu The World Pursuit, které se nám líbí, protože věrně vykresluje jak trek probíhá a zachycuje v rámci možností i unikátní atmosféru setkání s horskými gorilami.

Standardní itineráře zahrnující trek za gorilami

• 3 dny – Setkání s gorilami
• 4 dny – Setkání s gorilami a šimpanzi
• 5 dní – To nejlepší z Ugandy – safari, šimpanzi a gorily
• 6 dní – To nejlepší z Ugandy – safari, šimpanzi a gorily
• 6 dní – jižní okruh – safari a treky za primáty
• 7 dní – To hlavní z Ugandy – nosorožci, safari a gorily
• 8 dní – jihozápadní okruh – safari, šimpanzi a gorily
• 8 dní – jihozápadní okruh – safari, šimpanzi, gorily a trek Mgahinga
• 9 dní – kompletní západní okruh – nosorožci, safari, šimpanzi a gorily
• 9 dní – rozšířený jihozápadní okruh – safari, šimpanzi a gorily
• 10 dní – kompletní západní okruh – nosorožci, safari, šimpanzi a gorily
• 11 dní – kompletní západní okruh – nosorožci, safari, šimpanzi a gorily

FAQ – často kladené otázky

Jaká je minimální délka zájezdu za gorilami?

Na zájezd za gorilami v Ugandě si vyhraďte minimálně tři dny. Nejkratší itinerář 3 dny – Setkání s gorilami zahrnuje dopolední přílet do Entebe v Ugandě nebo Kigali ve Rwandě a přesun do oblasti poblíž národního parku Bwindi nebo národního parku Mgahinga první den, vlastní cestu za gorilami a jejich pozorování druhý den a návrat do Entebe nebo Kigali a večerní odlet třetí den.

Jak dlouho trvá cesta za gorilami?

Cesta za gorilami trvá obvykle 30 minut až 2 hodiny, podle toho v jakou hodinu přijdete na bránu parku a jaká gorilí rodina vám bude ten den přidělena. Po vypršení zaplaceného času na pozorování goril na místě (standardně 1 hodina, za příplatek 4 hodiny) potom strávíte stejný čas cestou nazpět na bránu parku. Dohromady tedy počítejte 2-5 hodin při standardní délce pozorování a 5-8 hodin při prodloužené délce pozorování goril.

Jaká je cena za setkání s gorilami v Ugandě?

Vidět gorily v Ugandě je unikátní a exkluzivní zážitek a je třeba být připraven na to, že cena tomu odpovídá. Celková cena je tvořena především poplatkem za tzv. permity (povolenky) na setkní s gorilami. Cena za standardní permit na jednu hodinu stojí 700 USD za osobu. Pokud se rozhodnete pro prodloužené setkání na čtyři hodiny, zaplatíte 1500 USD za osobu. Kromě toho se do celkové ceny promítne poplatek vstup do národního parku Bwindi, ubytování před/po v okolí a náklady na dopravu do oblasti Bwindi. Tyto ostatní náklady vám rádi spočítáme podle konkrétních okolností jako je velikost skupiny, zvolené ubytování, termín zájezdu a podobně. Kontaktujte nás!

Existuje nějaké věkové omezení pro trek za gorilami?

Minimální věk pro trek za gorilami je 15 let. Ale dokázali bychom při splnění určitých podmínek zajistit permit (povolenku) na trek za gorilami i pro mladší děti. V případě zájmu nás kontaktuje.

Je cesta za gorilami náročná?

Horské gorily se, ne příliš překvapivě, pohybují ve vyšších nadmořských výškách. Cesta za nimi je většinou do kopce a je mírně až středně náročná. Většina lidí by ji měla bez větších obtíží zvládnout. Dost bude záležet na tom, jaká gorilí rodina vám bude ten den přidělena a jak dlouho bude cesta za ní trvat. Vliv bude mít také počasí, pokud bude pršet, terén se stane kluzký a cesta bude náročnější. Pokud se náročnosti obáváte, například protože jste v horší fyzické kondici nebo máte nějaké zdravotní omezení, můžete si na bráně najmout nosiče. Ten vám vezme batoh s vodou a dalšími osobními věcmi, případně nějaký těžší fotoaparát a také vám v případě potřeby pomůže ve svahu.

Jak dlouho trvá standardní pozorování goril?

Standardní délka pozorování goril je jedna hodina. Je to v zájmu goril, aby je lidé nerušili příliš dlouho. Průvodci začnou čas měřit od okamžiku setkání s gorilí rodinou. Cesta za gorilami, předtím že se s nimi setkáte, se do vyhrazené jedné hodiny pro pozorování goril nepočítá a stejně tak ani návrat na bránu parku. Více v odstavci Standardní setkání s gorilami.

Mohu si dobu pozorování goril prodloužit?

Ano, v Ugandě si můžete prodloužit standardní dobu pozorování goril, která činí jednu hodinu. Z příplatek si můžete prodloužit celkovou dobu pozorování goril až na čtyři hodiny. Více v odstavci Prodloužené setkání s gorilami.

Je vhodná výprava za gorilami po celý rok?

Ano, i ne 🙂 Výprava za gorilami je určitě proveditelná po celý rok. Ovšem některé měsíce jsou vhodnější, protože méně prší, a některé jsou vhodné méně. Pokud můžete, vyhněte se dubnu a listopadu. Více o počasí a nejlepším čase pro výpravu za gorilami v Ugandě najdete v článku o národním parku Bwindi a národním parku Mgahinga.

Potřebuji si s sebou brát na výlet za gorilami jídlo a pití?

Za normálních okolností se vyráží na výlet za gorilami ráno po snídani nebo odpoledne po obědě. Cesta k místu jejich momentálního výskytu, pozorování goril během standardní jedné hodiny a návrat na bránu parku může zabrat celkem 2 až 4 hodiny. Většina lidí si tedy nemusí s sebou brát na výlet za gorilami do batohu větší množství jídla. Určitě ale doporučujeme vzít si s sebou aspoň litr vody a pokud budete chtít, tak malou svačinku (ovoce, energetická tyčinka, …).

V Ugandě jsou k vidění jen gorily a nebo je možné vyrazit i na klasické safari?

Je jasné, že výprava za gorilami je hlavní atrakce Ugandy. Ale ne jediná. Kromě goril můžete vyrazit také na trek za šimpanzi. A i milovnící klasického safari si v Ugandě přijdou na své. Nejlepší místa pro safari vyjížďky jsou národní park Murchison Falls, Queen Elizabeth a Lake Mburo.

Více o gorilách horských

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) je poddruhem gorily východní. Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy.

Gorila horská má hustší srst než ostatní gorily s dlouhými černými chlupy na temeni hlavy a horních končetinách. Naopak na hřbetě jsou chlupy krátké. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší. Váha dospělých samců se pohybuje od 150 do 200 kg, samice váží do 110 kg. V zajetí, kde nemají dostatek pohybu, mohou samci vážit až 300 kg. Samci jsou na hřbetě zbarveni stříbrošedě. Chodí po čtyřech, i když jsou schopny kráčet vzpřímeně (většinou však neujdou více než několik metrů). Při chůzi používají klouby prstů namísto dlaní. Horské gorily se dožívají někdy i více než 40 let.

Gorily mají s lidmi mnoho společného. Například DNA mají z 98 % identickou s člověkem. Jsou schopné komunikovat ve znakovém jazyce. Přestože se v mnoha ohledech podobají člověku, nejsou předchůdci člověka. Vyvíjejí se zároveň s ním ze společných předků.

Gorily horské žijí v rodinných skupinách, které mívají průměrně 10–20 členů. Každá taková tlupa se skládá z alespoň jednoho velkého samce, několika samic a mláďat. Největší samec funguje jako vůdce i ochránce tlupy. Ta se neustále přesouvá na území o rozloze do přibližně 50 km². Území jednotlivých tlup se mohou okrajově překrývat. Během přesunů si obstarávají potravu a staví nová hnízda z trávy a větví, většinou na zemi, kde tráví i většinu času. Zvládnou však šplhat po stromech.

Gorily horské jsou aktivní ve dne. Vstávají za úsvitu a k odpočinku se ukládají večer.

Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Jsou více zdrženlivé a k potyčkám s lidmi či jinými gorilami dochází jen velmi vzácně, cítí-li, že je jeho tlupa ohrožena. Výjimečně může dojít k souboji mezi dvěma dominantními samci z různých tlup. I v takovém případě se střet většinou omezí jen na hlasité projevy, stavění se na zadní končetiny, bušení pěstmi do hrudi či do země, vyhazování větví a trávy do vzduchu nebo výpady, které však nejsou dokončeny.

Gorily horské jsou býložravci, jejich dietu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky. V menší míře se živí i ovocem. Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít.

Horské gorily mají malou rozmnožovací schopnost, samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Gorilí samice dosahují reprodukčního věku ve svých deseti letech. Po téměř devítiměsíční březosti rodí jedno mládě, které není schopné samostatného života. Kojí ho asi jeden rok. Ačkoliv jsou gorily větší než lidé, jejich mláďata neváží víc než 2 kg. Prvních pět měsíců je gorilí mládě v neustálém kontaktu s matkou, na níž je plně závislé.

Po 12 měsících se již mládě odváží vzdálit. Samec i samice chrání mládě před nebezpečím, ale úmrtnost mláďat je i tak poměrně vysoká, do tří let věku umírá téměř 40 % z nich.

Výše uvedené informace o gorilách horských jsou převzaty z české Wikipedie.

Národní park Bwindi Impenetrable Forest

Bwindi Impenetrable Forest National Park je typickým deštným pralesem s bujnou vegetací (impenetrable znamená neprostupný). Stromy zde dorůstají do výšky až 40 metrů.

Díky své bohaté vegetaci a velkému množství endemických (vyskytujících se pouze na jednom místě) druhů flóry a fauny bylo chráněné území o rozloze 331 km² zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Bwindi je jediné místo v Africe, kde společně žijí horské gorily a šimpanzi. Byli dokonce pozorováni při společném pojídání plodů fíkovníku bez projevů vzájemné agrese. Vedle těchto lidoopů žije v parku osm dalších druhů primátů, dále pralesní sloni, štětkouni, prasata pralesní, antilopy lesoni a chocholatky.

Na území parku se pohybuje asi 30 gorilích tlup a asi desítka osamělých samců. Už asi čtvrtina gorilích skupin je habituovaných (zvyklých na přítomnost člověka) a jsou využívány pro gorilí turistiku nebo jsou součástí různých výzkumných a ochranářských projektů.

Národní park Mgahinga

Národní park Mgahinga je součástí velkého vulkanického pohoří Virunga rozprostírajícího se přes Rwandu, Ugandu a DR Kongo.

Trek za gorilami není jedinou atrakcí, kterou národní park Mgahinga nabízí. Velmi oblíbený je také výstup na některou ze sopek v parku, které umožňují krásné výhledy po okolí.

Externí odkazy

• Zajímavé informace o horských gorilách a národním parku Bwindi publikoval v roce 2017 časopis 100+1 Zahraniční zajímavost v článku Ugandský park Bwindi: Na návštěvě u horských goril.
• Na webu Novinky.cz byl v roce 2012 publikovaný článek Když turisté zachraňují gorily: Gorilí turistika je lákadlem Ugandy a Rwandy. Článek pojednává o tom, jak je příliv peněz od turistů důležitý pro záchranu goril i místní ekonomiku.
• Další článek o gorilách s názvem Za gorilami do Ugandy: S Markem Ždánským o první výpravě po covidu zveřejnil server Novinky.cz v roce 2021.
• Podobně zaměřený je článek Gorily v Ugandě žijí z turistů. Jejich ‚stopování‘ stojí 12 tisíc publikovaný v roce 2014 ne webu Lidovky.cz.
• Hezkou fotoreportáž s názvem Uganda RoadTrip #3: Jak si nás přišla osahat gorila z cesty do Ugandy, jejíž součástí byla i návštěva goril, publikovala v roce 2017 Lucie Konečná na blogu Loudavým krokem.
• Že se na trek za gorilami může vypravit i desetiletý Pepík si můžete přečíst v článku Výlet za gorilami do Ugandy zvládl s Markem Žďánským i desetiletý kluk publikovaném na webu iDNES.cz v roce 2019.

Z výše uvedených zdrojů jsme převzali některé informace na těchto stránkách.

Související články v blogu

Další aktivity v Ugandě

Vlastní návštěva goril je typicky jednodenní záležitostí. Proto je vhodné ji kombinovat s dalšími aktivitami v Ugandě, jako je například trek za šimpanzi, návštěva záchranné stanice nosorožců Ziwa Rhino Sanctuary, výlet k Murchisonovým vodopádům, klasické safari v národních parcích Ugandy, treky v pohoří Rwenzori, plavbu po kanálu Kazinga, výstup na některý z vulkánů v národním parku Mgahinga, pozorování člunozubce afrického v mokřadech Mabamba a dalšími. Za jednodenní nebo několikadenní prohlídku stojí i hlavní město Kampala.